Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 17

 

Je nutné připomenout, že všichni velikáni Izraele, Velekněží, králové, aristokracie a slavní učenci, všichni pocházeli z řad cadikim, a my karaimové jsme jejich dědicové a nástupci, jak to vyplívá z jejich knih.
Ještě více se o tom přesvědčíme, když si uvědomíme, že babylonští karaimové vlastní ještě v dnešní době knihu, které obsahuje jména 19 knížat (jak bylo popsáno v kapitole 7), potomků krále Šalamouna, mír s ním.
Také v Egyptě stále žijí v karaimské komunitě knížata, kteří mají rodokmen napsaný na pergamenu z rybí kůže.
Na tomto pergamenu je napsán rodokmen od posledního (v současné době) narozeného knížete až ke králi Jójakínovi (Jehójáchín, Jechánjá), a od krále Jójakína až po krále Šalamouna a Davida, mír s nimi.
Nikdy jsme ale neslyšeli, že by mezi parušim a jejich následovníky rabanity byl někdo z potomků krále Šalamouna, pokoj s ním.
A i těch několik knížat, která se mezi parušim a rabanity našla, nebyla potomky krále Šalamouna, mír s ním.
Protože rav Jehuda, kterého rabanité označují jako náš svatý učitel (o kterém se zmíníme v kapitole 26) nebyl potomkem krále Šalamouna, mír s ním, ale potomkem Šefatjáše syna Abítaly, ženy Davidovy (královská linie se ale odvozuje od krále Šalamouna).
Stejně tak ani rabanitský učenec Don Izák ben Juda Abrabanel nebyl potomkem krále Šalamouna, mír s ním.
V každém případě od smrti Abrabanela v roce 5269, což je rok 1508 křesťanské éry, jsme neslyšeli, že by v komunitě rabanitů žila dědičná knížata, tak jako tomu je v naší karaimské komunitě.
 
V naší karaimské komunitě jaké také nesrovnatelně vyšší zastoupení kohenů a levitů, než v komunitě rabanitské.