Kapitola 49
Karaimové, kteří se usadili v Haliči, ve městě Halič, žili po dobu trvání polského království v naprostém klidu (kromě doby Nečaje Zločince), a vysloužili si úctu králů a všech kdo s nimi měli co do činění.
Stejné to bylo i za vlády rakouských císařů, kteří měli karaimy v takové úctě, že je zcela oddělili od rabanitů, tj. osvobodili je od všech daní, povinností a omezení, které se vztahovala na rabanity.
Karaimové platili do královské pokladny pouze 3 polské zloté, nebo 180 ruských kopějek a nic více.
Karaimové, na rozdíl od rabanitů, vždy požívali mnohých výhod a výsad, nevztahovaly se na ně carské výnosy zakazující či omezující zaměstnáváni a podnikání rabanitů, nebo carské výnosy zakazující či omezující vlastnictví a najímání nemovitosti a pozemků rabanity.
Karaimové byli zcela odděleni od rabanitů, a byli považováni za plnoprávné poddané.