Kapitola 24
Rabanité na nás zcela marně útočili, marně nás nazývali cadokim, marně nám spílali a proklínali nás ve svých knihách.
Nenáviděli nás natolik, že prolívali naši krev * a hubili nás za to, že jsme nepřijali jejich ústní Tóru, a většinou nás ani nepovažovali za lidi.
*Mnoho karaimů bylo rabanity povražděno nebo vyhnáno koncem 11 století ve Španělsku, jedním z nejznámějších karaimů zabitých rabanity byl chacham Sidi ibn at Taras (al Taras).
Vraždění a vyhánění karaimů organizoval rabanita Don Josef Ferrizuel Cidellus, židovský oblíbenec krále Alfonsa VI.
Josef Ferrizuel dostal od krále Alfonsa VI povolení vymýtit karaimské náboženství v Kastílii. (poznámka autora překladu)
Nebýt milosti Boží a milosrdenství vládců, tak by nás rabanité vyhubili.
Popravdě řečeno, máme mnoho důvodů proč je nenávidět, vždyť falšovali a měnili písemnou Tóru, předanou Mojžíšovi, člověku Božímu, a vymysleli si ústní Tóru, které dříve nebylo.
Ale Bůh náš osvítil nás Svou Svatou Tórou, která nás učí nepociťovat nenávist vůči svému bratru a milovat svého bližního jako sám sebe.
Za svého bratra a bližního považujeme každou rozumnou bytost mající lidskou tvář, proto také zákon vykládáme tak, že prokazujeme lásku a milosrdenství všem bez výjimky.
Proto nepociťujeme nenávist ani k rabanitům.