Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 51

 

Ale pak, vyvýšil Bůh Spravedlivý ruské cary a ti se zmocnili s Boží pomocí polského království.
 
Ruští carové si také karaimů nesmírně vážili, a rozprostřeli svou přízeň na karaimy, a oddělili je od rabanitů.
 
Karaimové se zalíbili ruským carům natolik, že když náš veliký panovník car Alexandr I syn Pavlův, čest jeho památce, přijel do Lucka, přál si setkat se s karaimy, a dvakrát za deset let pomohl ze svých vlastních prostředků karaimům, kteří se stali oběťmi požárů.
 
Také carevič a velkokníže Konstantin, syn Pavlův, který přijížděl každý rok z Varšavy do Lucka a Dubna na  inspekci vojska, se zde vždy setkal s karaimy a diskutoval s nimi. Carevič karaimům říkával: Vy jste mi velmi sympatičtí, protože jste silní díky své bezúhonnosti.
 
Z velké úcty ke karaimům občas navštěvoval jejich domy, kde carevič s karaimy jedl u společného stolu.
 
Zejména ale za dnů vlády našeho velikého panovníka a milostivého císaře cara Nikolaje I, syna Pavlova, který ve své veliké milosti vyvýšil jméno karaimů tím, že je odlišil od rabanitů a povolil jim usazovat se v pohraničních oblastech, tedy v oblastech, kde se rabanité nejenom nesměli usazovat, ale nesměli je ani navštívit.
Díky jeho milosti byli karaimové osvobozeni od odvodů do armády, kterým podléhali rabanité.