Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 30

Když viděl pán náš Anan ha-Nasi, mír s ním, že nás parušim nenávidí za to, že jsme odmítli přijmout jejich víru a ta to, že jsme se od nich oddělili, rozhodli se zostudit naše jméno, tím že nás začali označovat místo cadikim, jako cadokim, změnili jedno písmeno ve jméně.

Anan ha-Nasi chápal jaké škody by nám tento podlý trik parušim mohl přivodit, a tak nás začal označovat jako karaim.

Toto slovo má dva významy.

Zaprvé je odvozeno od slova Mikre kodeš (Písmo svaté), to proto, že se naše víra opírá, ne o tradici, ale pouze o ha-Mikra, což je písemná Tóra Mojžíšova, kterou nám dal Hospodin na hoře Sinaj, aby se šířila po celém světě.

Protože se Tóra označuje i slovem Mikra, jak je psáno v knize Nehemjáš verš 8:8 –

Četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl (čtení) bamikrá בַּמִּקְרָא.

Stejný význam dává slovu karaim i Tadeusz Czacki ve svém díle Rozmluva o židech a karaimech, kde karaimy označuje jako sekta karairum.

Zadruhé, je odvozeno od slova mikrej, což je povolaní (svolaní), jak je psáno ve Čtvrté knize Mojžíšově ve verši 16:2 - předáci pospolitosti, povolaní na slavnosti (kteří zastupovali lid při slavnostech), muži pověstní.

Jak již bylo zmíněno v kapitole 17, všichni velikáni Izraele patřili k cadikim.

Náš pán Anan ha-Naší označoval parušim jménem rabbanim rabanité, a to ze tří důvodů.

Zaprvé, protože opustili psanou Tóru, a začali následovat, na místo toho co nám bylo předáno na Sinaji, ústní Tóru, což jest Kabala a Talmud, tedy práce vymyšlené a napsané jejich učenci, označovanými jako rabbanim

Pan Tadeusz Czacki je ze stejného důvodu označuje jako rabanity, kabalisty a talmudisty. 

Zadruhé, protože se rabanité navzájem oslovují jako rabi, a to bez výjimky, označují tak i prosté lidi.

Zatřetí, protože mají velmi rádi moc, jsou domýšliví a ješitní, a proto odvozují slovo raban od slova rabi רבי, z verše 41:1 knihy Jeremjáš - וְרַבֵּי הַמֶּלֶךְ ve-rabéj ha-melech, a to přesto, že v tomto verši není slovo רבי užito jako rabi v jednotném čísle, ale jako rabej v množném čísle, což znamená královští princové (nejvyšší královští úředníci). 

A opravdu, chovají se jako princové, nadřazují se nad všechny ostatní lidi.

To jsou důvody proč se od dnů našeho pána Anana ha-Nasi do našich dnů označujeme jako karaimové, a oni jako rabanité.