Kapitola 44
Důvod snížení počtu karaimů v Polsku
V roce 5409, což jest rok 1648 křesťanské éry, se v zemi Ukrajina vypuklo velké povstání mužiků, které Nečaj Zločinec a Bohdan Zločinec.
A povstali mocnou rukou, aby vyhladili polskou šlechtu a všechny židy v Podolí, Haliči a na Volyni.
V době vlády polského krále Jana Kazimíra se tito vůdcové se svým vojskem rozlili jak mohutný potok a vyplenili a zničili mnohá města.
Zničili také město Halič, ze kterého se zachránilo pouze několik karaimských rodin, ostatní karaimové byli bez milosti povražděni.
Odtud táhli vzbouření mužici s taseným mečem do města Krasnaja Gora, které podpálili, a které lehlo popelem, zmasakrovali zde všechny obyvatele, z karaimů se zachránilo pouze několik rodin.
Když se to dozvěděl král Jan Kazimír vytáhl se svým vojskem a napadl vzbouřené mužiky z jedné strany, a jeho vojevůdce Marcin Kalinowski, označovaný v poském jazyce jako královský polní hejtman, napadl vzbouřené mužiky ze strany druhé, a tak je obklíčili a pobili mečem.
V této bitvě padlo mnoho vzbouřenců, dokonce i samotný Nečaj se svou družinou, ostatní vzbouřenci byli pronásledováni do města Čundnov, kde byli pobiti do jednoho.
Po návratu z boje s povstalci, 6 listopadu, povolal král Jan Kazimír všechny karaimy, kteří unikli meči, všech několik málo rodin, smiloval se nad nimi a vrátil jim vše, co jim bylo v minulosti dáno.
A protože bylo město Krasnaja Gora zcela zničeno, přesídlil přeživší karaim na druhý břeh řeky Styr, do pevnosti Luck, na ten břeh řeky, kde karaimové žijí do dnešní doby.
A potvrdil písemně všechny jejich staré privilegia a zajistil jim návrat polí, která vlastnili v minulosti, povolil jim obchodovat a dal jim stejná práva jako křesťanům.
A nařídil jim, aby tato jim udělená privilegia pečlivě chránili, jsou tedy uložena pod inventárním číslem 15 v archivu ve městě Lemberg, a kopie mají u sebe.